Starověká Mezopotámie

28. května 2006 v 11:44 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  starověk

Starověká Mezopotámie

Historie začíná v Sumeru

Národ, který ve 3. tisíciletí ovládl jižní Mezopotámii, se nazýval Sumerové. Vládnoucí vrstvě se říká šlechta neboli aristokracie. Pro nedostatek surovin se v Mezopotámii začal rozvíjet obchod. Lidem, kteří neměli žádná práva, se říkalo otroci.
Z obrázků se vyvinul největší vynález Sumerů - písmo. Sumerové nepsali na papír, ale na tabulky z hlíny. Ve městě udržovali pořádek a chránili panovníka vojáci. V sumerských chrámech sloužili bohům kněží, kteří byli vzdělaní.
Chrámům, které Sumerové stavěli, se říká zikkuraty. V Sumeru do školy chodili jen chlapci muži a jejímu řediteli se říkalo školní otec.

Mezopotámie za říše Akkadů

Řekové říkali oblasti mezi Eufratem a Tigridem Mezopotámie, což znamená meziříčí. Sjednotitel akkadských kmenů se jmenoval Sargon. Sumerové nevitvořily jednu velkou říši, ale mnoho městských států. První skutečnou říši vytvořili v Sumeru;Mezopotámii až bojovné kmeny, které se zde usadily. Stupňovité chrámy, které stavěli Sumerové i Akkadové, se nazývají zikkuraty.
Po Sumerech se v Mezopotámii objevily nové národy - Asyřané a Babylóňané. Sumerský jazyk byl později používán pouze při náboženských obřadech. Sumerský bůh moudrosti se nazýval Enki.
Akkadové dobyli Sumer;Mezopotámii v polovině 24. století př. n. l. Ve 22. století př. Kr. se Sumerové od Akkadů osvobodili. Města Lagaš a Umma spolu dlouho bojovala o zavlažovací kanál. Mezi nejznámější sumerská města patřily Ur, Uruk a Kiš.

Starověká Babylonie

Přísné tresty a pokuty v Babylonii stanovoval Chammurapiho zákoník. Ve 2. tisíciletí se v Mezopotámii usídlili Babylóňané a jejich hlavní město bylo Babylón. V 18. století př. Kr. vládl v největším rozkvětu tzv. starobabylónské říše král Chammurapi.
Okolo roku 1600 byl Babylon dobyt bojovnými Chetity, poté nadvládu nad Babylonií převzali Asyřané. Z nadvlády Asyřanů vysvobodil Babylonii král Nabukadnezar II. V Bibli se vypráví o stavbě babylónské věže, kde mělo dojít ke ,,zmatení jazyků''. Babylónie nakonec podlehla Persii, dobyl ji král Kýros.
Babylón byl také význačným obchodním centrem a Alexandr Veliký;Makedonský z něj chtěl udělat své hlavní město. V 7. století po Kr. do Babylónie vtrhli Arabové a toto město zničili. Jeden ze sedmi divů světa - visuté Semiramidiny zahrady - postavili Babyloňané.

Starověká Mezopotámie - vývoj států a říší, kultura

Sumerové nevytvořili v Mezopotámii jednotný stát, ale žili v městských státech, které vznikly kolem roku 3 000 př. K. Na začátku 2. tisíciletí rozdělil Mezopotámii vpád cizích kmenů, které si podrobily sumerské městské státy na jihu a vytvořily nový jednotný stát, který se jmenoval Babylónie.
V období let 1 900- 1 600 vládl Babylónii významný panovník Chammurapi;Chammurabi, který nechal vytvořit první nám známý psaný zákoník. V severní části Mezopotámie se počátkem 2. tisíciletí začal rozvíjet nový státní útvar Asýrie. Asýrie se díky svým válečným výbojům záhy velmi rozšířila a vytvořila tak první světovou říši v dějinách lidstva, která ovládla země až ke Středozemnímu moři.
Z Mezopotámie pochází jeden z nejznámějších eposů - Epos o Gilgamešovi, který vypráví o osudech stejnojmenného krále a jeho touze po nesmrtelnosti. Zkázu a zánik jak Babylónie, tak Asýrie způsobil nájezd Peršanů, kteří oba státní útvary rozvrátili.
Za počátek starověku je považována doba okolo roku 3 000 př. K., tedy doba vzniku prvních států a vynález písma, za jeho konec potom rok 476, tedy datum rozvrácení západořímské říše Germány; barbary.
Městské státy vedly mezi sebou války, rostl tedy význam vojenského velitele, který se zmocnil pomocí vojska vlády ve městě a stal se králem, přičemž jeho sídlem byl palác, nemluvíme tedy už o chrámovém, ale o palácovém hospodářství.
K nejznámějším a nejkrásnějším uměleckým památkám patří Ištařina brána v Babylónu, zdobená modro-zlatou mozaikou, která je dnes k vidění v Pergamonském muzeu v Berlíně. V Babylonu byly postaveny visuté zahrady Semiramidiny, které patří mezi sedm divů světa.
K mezopotamskému prvenství patří vznik prvního;nejstaršího kalendáře, na základě astronomického pozorování byla délka dne a noci stanovena na 12 hodin. Úředníci i stavitelé se neobešli bez matematiky, používali desítkový a šedesátkový číselný systém. Nutnost rozměřovat plochy polí přinesla vznik geometrie, z Mezopotámie pochází rozdělení kruhu na 360°.

Asýrie

Ve 20. století př.n.l. v severní Mezopotámii získali nadvládu panovníci z města Aššuru. Říše vzniklá v Mezopotámii se začala nazývat Asýrie podle města Aššur. 7. st. př.n.l. dosáhla Asýrie největšího územního rozmachu.
Asýrie si podmanila sousední Babylonii. Ve městě Ninive se nacházela rozsáhlá knihovna, ze které se zachovalo asi 23 000 hliněných tabulek. Asýrie se začala zabývat převážně obchodováním. Asýrie zakládala obchodní osady na území Malé Asie.
Asyrský král Aššurbanipal dobyl Egypt. Sídelním městem Asýrie bylo město Ninive. Asýrie zanikla roku 612 př.n.l., kdy ji dobyla, spolu s Médy, Babylonie. Asýrie vyvážela látky, vlnu a olovo nebo cín výměnou za zlato, stříbro a měď.

Babylonie

Babylonská říše vznikla kolem roku 1 900 př.n.l. Babylonská říše vznikla v na území jižní Mezopotámie. Sídelním městem Babylonie bylo město Babylon, podle kterého také dostala své jméno.
Roku 539 př.n.l. se Babylon vzdal perskému králi Kýrovi. V 18. st. př.n.l., za vlády nejvýznamnějšího panovníka Chammurabiho, zažila Babylonie dobu největšího rozkvětu. Babylonský panovník Chammurabi vydal zákoník. V Chamurabiho zákoníku se objevují tresty peněžité, tělesné, na životě, na majetku a nucené práce.
V Chammurabiho zákoníku byly tresty tzv. odvetné, "oko za oko, zub za zub". Babylonie začala upadat po smrti panovníka Chammurabiho. Roku 598 př.n.l. babylonský panovník Nabukadnezar II. dobyl město Jeruzalém.

Náboženství, písmo, věda, architektura

Náboženským střediskem Mezopotámie bylo město Nippur. V Mezopotámii se psalo klínovým písmem. Nejznámějším literárním dílem Mezopotámie je epos o Gilgamešovi. Sumerové objevili kolo, hrnčířský kruh a začali používat jako první vůz tažený dobytkem nebo koněm.
Obrovské stupňové věžovité stavby na vrcholku s chrámy patřily mezi důležité mezopotámské stavby a nazývaly se zikkuraty. Lidé v Mezopotámii uctívali mnoho bohů. Ve městě Nippur budovali panovníci svatyni, aby si naklonily velekněze;kněze.
V Mezopotámii se užívalo nejprve písmo slabičné, které bylo později nahrazeno hláskovým písmem. K počítání se v Mezopotámii používala šedesátinná soustava. Mezopotámci odvozovali délkové míry od rozměrů lidského těla (palec, loket a sáh). V Mezopotámii došlo k rozvoji astronomie, měli i svůj vlastní kalendář.

Náboženství, věda, umění

Egypťané uctívali více bohů. Mezi nejposvátnější zvířata Egypta patřily kočky, jejich zabití bylo těžkým zločinem. Proces, při kterém byly z těla mrtvého odstraněny vnitřnosti a tělo bylo zbaveno tekutin se nazývá mumifikací.
V Egyptě vzniklo písmo ve 4. tisíciletí př.n.l. a nazývalo se písmo obrázkové. Pro obrázkové písmo se vžil název hieroglyfy - jeden znak;obrázek měl význam jednoho slova. V Egyptě se psalo na materiál vyráběný ze stonků papyru nařezaných na tenké plátky, tento materiál se nazýval papyrus.
Většina egyptských bohů byla zpodobňována s hlavou nějakého zvířete. Egyptský bůh mrtvých;zemřelých a vegetace;rostlin se nazýval Usírew. Manželka boha mrtvých a vegetace Usírewa se jmenovala Éset. Syn boha mrtvých a vegetace Usírewa se jmenoval Hór, byl zobrazován jako sokol, faraon byl jeho ztělesněním na zemi. Egypťané věřili, že dokud se tělo mrtvého nerozpadne, přebývá v něm duše - ka. Egypťané používali v matematice desetinnou soustavu. V egyptském lékařství se rozvinuly obory jako oční a zubní lékařství a také chirurgie.

Písmo, pyramidy a zikkuraty

Úvahy o nesmrtelnosti najdeme v sumerské literatuře v Eposu;eposu o Gilgamešovi. Jako hrobky sloužily pyramidy egyptským králům, kterým se říkalo faraoni. Písmo, ve kterém jeden znak označoval jednu slabiku, se nazývá slabičné písmo. Abeceda, kde každé hlásce odpovídá jeden znak, se nazývá hlásková abeceda. Seříznutým rákosem se psalo na hliněné tabulky klínovým písmem.
Nejznámější egyptské pyramidy se nacházejí v Gíze. Na vrcholu každého zikkuratu stál chrám. Egypťané stavěli obrovské pyramidy, v Mezopotámii se stavěly terasovité zikkuraty. Jednoduché tvary vzniklé zjednodušováním obrázků se nazývají piktogramy. Později se v Mezopotámii stal ze sumerštiny mrtvý jazyk, který uměli používat jen vzdělanci.
 

184 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama